5. Radon a dům

Radon se hromadí pod základy domu a dosahuje vysokých koncentrací.

Způsoby popsanými v předcházejících kapitolách migruje radon z geologického podloží, kde vznikl, do atmosféry a zde se rozptyluje a postupně se rozpadává na stabilní neradioaktivní prvky (206Pb). Koncentrace radonu v ovzduší ve volné přírodě činí jen několik málo Bq/m³.

Komplikovanější situace ale nastane, když je přirozená cesta narušena základy stavebního objektu. Základy objektu se základovou deskou tvoří překážku v unikání radonu do ovzduší. Ten se pod základovou deskou hromadí a dosahuje až několikanásobných koncentrací než ve volném půdním profilu mimo objekt.

Přísun radonu do objektu je závislý na tzv. teplotním a následném tlakovém gradientu. Teplotní gradient je definován jako rozdíl průměrných denních a nočních teplot uvnitř a vně stavebního objektu. V letních měsících je tento teplotní gradient jen několik málo stupňů, ale v zimním období může dosahovat i několika desítek stupňů. Na tomto teplotním gradientu přímo závisí i tlakový gradient. Teplý (ohřátý) a řidší vzduch uvnitř objektu stoupá díky komínovému efektu vzhůru a má tendenci pronikat do vyšších podlaží objetku. Tím vzniká ve spodních částech objektu (přízemí, příp. sklep) měřitelný podtlak, který je vyrovnáván přisáváním studeného a na radon vysoce obohaceného vzduchu trhlinami a prasklinami v neizolované podlaze, základových deskách, spárami mezi zdmi a podlahou, příp. prostupy inženýrských sítí apod. Objekt tak vlastně "nasává" radon z geologického podloží objektu. Hlavním transportním mechanismem se v tomto případě stává proudění (konvekce) půdního vzduchu s radonen trhlinami a netěsnostmi do objektu. Velikost podtlaku v přízemních partiích objektu můžeme odhadnout u nižší zástavby na 2 - 10 Pa. V devítipodlažní budově, která je u nás zcela běžná, je podtlak u vstupních dveří asi 30 Pa. Účinek tohoto vztlaku podporují vertikální komunikace vedené po celé výšce budovy (schodiště, výtahové šachty, komíny ...). Dá se obecně řící, že čím je vyšší teplotní gradient, tím je vyšší přísun radonu do objektu.

Radon, který pronikl do objektu a do pobytových místností, se rovnoměrně rozptýlí a v dané místnosti vystoupí na určitou koncentraci, která je pro každou místnost specifická. Tato koncentrace je výsledkem přísunu radonu z geologického podloží a jeho následného odvětrání z místnosti. Odvětrání místnosti ovlivňuje mnoho stavebně - technických (typ konstrukce objektu, typ zdiva, typ a těsnost oken, těsnost dveří, apod.) a v neposlední řadě i klimatických faktorů (teplota, tlak a vlhkost vzduchu, povětrnostní podmínky atd.).