3. Vlastnosti a účinky radonu na lidský organismus
Radioaktivní plyn a jeho rozpadové produkty zůstávají v plicích a zhoubně působí na lidský organismus.
Radon je přírodní radioaktivní plyn vznikající rozpadem rádia 226Ra v podložních horninách a zeminách. Má snahu unikat z prostředí s vyšší hustotou prostředí (z horniny a zeminy, kde vznikl), do prostředí s nižší hustotou (do ovzduší).
Tímto je prakticky všudypřítomný a tvoří se svými rozpadovými produkty normální složku venkovního ovzduší. Je bez barvy, chuti a zápachu, chemicky netečný (patří mezi inertní plyny tj. Ne, Ar, Kr, Xe z 8. skupiny prvků v Mendělejevově periodické soustavě prvků). Radon se rozpouští ve vodě, ale lépe se rozpouští v organických látkách. Radon se s poločasem rozpadu 3,82 dne následně rozpadá na tzv. dceřinné produkty rozpadu radonu: kovy polonium, vizmut a olovo (viz tab.1). Tyto kovy mají tu vlastnost, že se usazují na povrchu prachových částic a tvoří tzv. aerosoly, které se volně pohybují po místnosti nebo sedají na předměty v objektech. Radon bohužel neproniká jen do vnější atmosféry, ale za předpokladu, že mu do cesty postavíme objekt, proniká i do obytných místností tohoto objektu, kde se koncentruje, rozpadá a vytváří část vnitřního mikroklimatu, který negativně působí na zdraví člověka.
Jsou-li radon a jeho rozpadové produkty vdechnuty ať už samotné, či usazené na aerosolové nebo prachové částice, zůstávají v dýchacích cestách, resp. v plicních sklípcích, kde se dále rozpadají, přičemž "bombardují" tenkou plicní výstelku s matečnými buňkami (sliznici) vysokými rozpadovými energiemi (alfa, beta rozpad). Tyto matečné buňky, které průběžně a po celý život člověka dělením zajišťují regeneraci výstelky, jsou zásahem záření poškozeny nebo usmrceny. Tato poškození se kumulují a po překročení určité meze nevzniká již při dělení funkční buňka výstelky (mutace), ale buňka rakovinová. Tato buňka je velká, nefunkční, rychle se množí a vytváří nádor, který časem proroste plícemi, vytvoří metastázy a způsobí smrt. Odborníci prokázali, že v případě dlouhodobého působení radonu a jeho dceřiných rozpadových produktů na plíce se prudce zvyšuje možnost vzniku rakoviny (viz obr. 4). Dle dlouhodobých výzkumů a statistik se dá konstatovat, že ze sta případů onemocnění rakovinou plic přichází cca 80 % na vrub kouření a zbývajících 20 % právě na choroby z ozáření radonem a jeho rozpadovými produkty. U zmíněných typů onemocnění se předpokládá, že s rostoucí dávkou ozáření se zvyšuje pravděpodobnost vzniku tohoto onemocnění a že neexistuje žádná mezní, zdraví neškodná dávka, při níž k onemocnění dojít nemůže. Vyhláškou je stanovena pouze hranice, pří níž je ještě riziko vzniku rakoviny únosné. Odborníci z UNSCEAR (United Nations Scientific Committee on the Efects of Atomic Radiation) též odhadují, že celých 55 % z celkového průměrného ročního ozáření lidského organismu je způsobeno radonem a jeho rozpadovými produkty (viz obr. 5).
Skladba průměrného ročního podílu zdrojů ozáření lidského organismu:
